30.1.2011 / Speciální trénink pro modré pásky a vyšší s Markem Svitkem (14.00 - 16.00)

Výborná účast

Další seminář pro vyšší pásky je za námi a protože jsem ho výjimečně nevedl já (i když rozdíl jmen je jen o 2 písmena), tak o něm můžu něco napsat.

Hodně měsíců (realista by řekl hodně let) jsem Sonkalákům sliboval, že na trénink přivedu mojeho bráchu (Marka Svitka, zvaného Tatanku). Ten cvičí kickbox, přibližně stejně dlouho jako já taekwondo, natrénoval tisíce hodin velmi barvitého tréninku s velmi kvalitními trenéry (průkopníky kickboxu v ČR) a odzápasil stovky zápasů (i na světové úrovni) skoro ve všech disciplínách, co kickbox nabízí. Hned na začátku chci říct, že nešlo o to učit taekwondisty kickbox, ale v rámci našeho tréninku a pravidel (tentokrát jsme nacvičovali na sportovní boj,
ale můj názor je, že matsogi v chráničích pod pravidly je velmi dobrou průpravou pro nácvik boje bez pravidel, kdy nevýhoda vytváření některých zlozvyků je převážena více benefity) si nechat opravit pár věcí a poprat se zase s někým dalším zkušeným, kdo má co předat. Šlo o to rozšířit si pohled, získat další motivaci. Kdo se v kickboxu neorientuje, tak je dobré vědět, že disciplína lightcontact je vlastně naše sportovní matsogi, jen trochu statičtější a v průměru (jenže, kdo se řídí průměrem bývá často překvapen, třeba naeryem do hlavy) s lepší technikou rukou a horší technikou nohou. Doufám, že účastnivší se taekwondisti byli překvapeni tím, že Marek používá aspoň pro techniku nohou korejskou terminologii (dobře, občas se mě musel zeptat, ale většinu věděl) a že slovo „taekwondo“ vyslovuje tak, že by i Petr Pařík měl radost.

Sešla se nás barvitá směska, když jsem to počítal, tak vlastně ze 6 oddílů (plus kickbox klub Kosa gym), od 6.kupu do IV. Danu, přijeli i z Lysé nad Labem a ze Slaného a z Vraného a z Kladna (a jeden Kladeňák musí být svými trenéry převychován k větší zdvořilosti, protože svojí mamku taxikářku nechal klidně čekat 2 hodiny na chodbě, místo aby ji pozval, ať se kouká na trénink – ahoj Jirko, těš se na angličáky). Bráchovi asistoval jeho spolutrenér z Karlína, Ludovít Beňo, zvaný Lůďa (ale možná ho příště zkusím oslovovat Ludovíte).

Samotný trénink sestával z velmi intenzivního čtvrthodinového zahřátí (stál jsem v první řadě, takže jsem na většinu lidí neviděl, ale dovedu si ty obličeje představit, myslím, že se hodně z nás zamyslelo nad svojí kondicí), několika pohybových her, několika kol matsogi na 20% (oba Svitci byli překvapeni, že všichni, i přerostlí studenti ČVUT, pochopili, co je to 20% a dokonce to aplikovali do praxe) a pak už přišla na řadu hlavní náplň tréninku. Ideou bylo nacvičit obranu a „přebírání“ soupeřova útoku jakožto jeden z nejvýhodnějších způsobů útočení. Každé kolo jsme se prostřídali, takže myslím, že si aspoň něco zacvičil každý s každým a i o to jde, zkusit svoje taekwondo schopnosti proti většímu/menšímu/stabilnějšímu/rychlejšímu/cizímu/zle se koukajícímu/doplňte si sami….soupeři. Posledních přibližně 30 minut bylo věnováno samotnému matsogi, kdy jsme (aspoň teda já, díky za první kolo, Vóďo) ze sebe dostali už úplně všechno.
S bráchou jsem se později o tréninku bavil a byl upřímně nadšený z přístupu všech, velmi příjemně překvapen ze tří lidi, kteří se zúčastnili, označil je jako „fakt bojovníky“ a shodli jsme se v tom, že ten den stál za to. Příjemně ho překvapila i naše technika rukou, s kterou mívají taekwondisti, kteří k nim docházejí na trénink, vždy problém, ale jako hlavní chybu (na které zkusíme trochu zapracovat příští sobotu) označil naši neschopnost kvalitně kombinovat ruce a nohy (tedy náplň ibo matsogi, víme?), že jsme tedy buď boxeři (v dobocích) nebo taekyonisti, ale ne taekwondisti. Poslední podstatná informace od bráchy, když bude zájem tak rád za pár měsíců zase dorazí.

Po tréninku jsme zašli na zasloužené pivo a někdo i jídlo (nějak nebyl hlad, asi moc ran do břicha), což byla jedna z vyvedenějších akcí, i půllitry praskaly (ale přátelsky a omylem) a dva STM Praha II oldies vydrželi až do celkem pozdního večera.

Takže tak to tehdy bylo, jako vždy zvu všechny s otevřenou myslí na další takovéhle společné tréninkové akce. Více informací u mě na mailu na chrobimed@seznam.cz.

PS: Musím ještě dodat – vážně si cením toho, že na tyto akce na moje pozvání dorazí i moji sonbe, že poctivě odcvičí celý trénink bez studu, že ukážou i svoje slabiny, můj respekt k nim se tím jen zvyšuje. Stejně tak si cením odvahy holek a malého Jirky Nováka, že se nebojí přijít na těžký trénink a 2 hodiny se perou s chlapy, kteří jsou nepříjemně velcí i na mě, jistě jsou snazší způsoby trávení sobot.

PPS: Pracujte na tom kombinování technik!

PPPS: Díky Ondrovi za fotodokumentaci, podívejte se, atmosféru tréninku vyjadřují dobře.

PPPPS: Brácha je hrozně ukecanej.

Taekwon a carpe diem a na nějaké další cvičebněspolečenské akci ahoj.

Martin Svitek, III. Dan