TAEKWON-DO
Home / 2009 / Sekce závodíme / Republikový šampionát očima netaekwondisty
18.11.2009 / Mistrovství České republiky žáků, juniorů, seniorů a veteránů

Republikový šampionát očima netaekwondisty



Je sobota 13. listopadu, Crrrr crrrr, budík zvoní, kohout kokrhá, a Praha se probouzí do dalšího krásného slunného dne. Pro někoho obyčejný den odpočinku, ale zhruba pro desítky zasvěcených to znamená rozrušení, trému překvapení z toho, jak úspěšný dnešní den bude. Ano, pro mnohé den D, vyvrcholení každodenní, měsíční, i celoživotní dřiny a práce na sobě samém. Každý proto, aby byl nejlepší, musel absolvovat hodiny a hodiny poctivých tréninků, aby dnes uspěl. Tak pojďme se společně podívat, jak jim to šlo… :-)

Po oblastních závodech hlavního města Prahy se bojiště přesunulo do sportovního centra v Nymburce. Krásné víceúčelo

vé centrum, již několik let hostí velkolepé sportovní události. Proč právě v Nymburce? Myslím si, že tato hala obsahuje vše, co závody takového měřítka potřebují. Od ubytovacích prostor, jídelny a občerstvení, přes bazén, sportovní haly i technické zázemí pořadatelů. Co víc si přát pro ten nejlepší výkon sportovce.



Po příjezdu se každý tým musel prokousat nezbytnými procesy registrace, seznámením se s prostředím i vypjatou atmosférou s nádechem nervozity (někteří pokoušeli štěstí na záchodě, jiní pojídali čokolády štěstí a uvolnění :-), prostě každý trávil předzápasové chvilky v civilu po svém, pokud se nechtěl účastnit společného přátelského klábosení ve vestibulu haly. Chtěl bych podotknout, že jsem byl nadšený, jaká přátelská atmosféra s přicházejícími soupeři panovala. Na nikom nebyla znát očekávaná rivalita a tzv. krev v očích, jak by si to mnozí u bojových sportů mohli představit. Všichni se na sebe dívali s respektem a úctou, tak jak to ve sportu má být.



Přesunuli jsme se do tělocvičny, kde se vše bude následující hodiny odehrávat. Zde na nás čekali profesionálně připravené zápasiště. Já osobně jsem byl na závodech Taekwon-do poprvé i bojových sportů vůbec, takže jsem hltal každičký moment dvoudenního klání. Úžasné bylo, jak každý z účastníků vzdával hold úklonem při vstupu i při odchodu z tělocvičny, i při dalších úkonech např. před zápasem, po výroku rozhodčích, i sobě navzájem apod.



Když přišel Mistr…



Jsem rád, že jsem měl tu možnost vidět na vlastní oči největší ikonu Českého i světového Taekwon-da Severo Korejského Mistra. Dověděl jsem se, že má 8. dan, a že je nejuznávanější kapacita přes techniku boje. Pochopil jsem, že Mistr je osobnost jako pro mne Michael Jordan v basketbale. Každý s ním jednal s největší úctou a respektem, tak jak si náležitě zaslouží, prostě úžasné.



Boje v plném proudu…



Sedím na tribuně a sleduji, jak se každý svědomitě rozcvičuje. Vzpomněl jsem si jak důležité je být dostatečně protažený a zahřátý tak, aby odvedl ten nejlepší výkon a zároveň, aby se mu nic nestalo, protože z nepřipravenosti vznikají komplikace.



Soutěží se ve čtyřech disciplínách a to T-ki – přerážení ve výskoku, Tulu – předvádění naučených technických sestav, Wirok – přerážení z klidu, a rvačka - na jejíž specifický název si nemohu vzpomenout. Jednotlivci byli v závislosti na disciplínách rozděleni podle věku i váhových kategorií a v neposlední řadě podle dosažené úrovně neboli podle pásků. V samotném závodění se začínalo kategoriemi těch nejmladších a zároveň těmi s nejnižší dosaženou úrovní. Ještě teď mám před očima ty nejmenší prcky, s jakou dravostí předváděli své sestavičky a hrdostí jakou přebírali ocenění za svou píli. Byl jsem rozradostněn, když jsem mohl potřást rukou a pogratulovat dvěma závodníkům z řad dospělých i těch nejmenších, že se zúčastnili svých vůbec prvních závodů a dokonce vyhráli i první medaili. Prostě paráda a ještě jednou gratuluji a přeji hodně úspěchů do dalších bojů jak v životě, tak i v ringu. Ač budete věřit nebo ne, když jsem tak pozoroval soutěžící, cukalo ve mně, jak moc jsem se chtěl zúčastnit také. V těch nejvypjatějších okamžicích mi tzv. běhal mráz po zádech, jak to bylo napínavé a vyhrocené. Každý, kdo vstoupil do ringu, chtěl vyhrát. Každý chtěl být ten nejlepší a podle toho taky vypadalo jeho snažení. Rána střídala ránu. Pochopil jsem, že není důležité jen umět dávat, ale také umět přijímat a vycházet z obrany ať můžeš zaútočit. Myslím si, že takhle přesně to chodí i obecně v životě.



Nejvíce se mi líbila právě rvačka, protože tam se teprve ukáže, jak má každý zmáknutou techniku boje, jak správně dokáže rozvrhnout síly na celý zápas, jak dokáže naakumulovat energii daného úderu ba i to jak dokáže nad celou situací v mžiku přemýšlet a podle toho se zachovat a řešit vzniklé situace.



Poděkování…



Jsem nesmírně rád, že jsem se mohl tohohle sportovního zážitku zúčastnit. Být při tom, jak s úctou a respektem odchází poražení a ještě s větší radostí stoupají na stupínky vítězové. Pro mne samého byl vítěz každý. Každý, který na sobě makal, byť nevyhrál tak ví nejlépe on sám, kolik úsilí ho to stálo.



Děkuji celému oddílu Sonkal Praha za nezapomenutelný zážitek. Za nová přátelství, jenž jsem mohl navázat. Jste super parta a jde vidět, že se navzájem podporujete a máte se rádi. Doufám, že Vám to spolu dlouho vydrží, a že se brzy znovu uvidíme.



A v neposlední řadě děkuji své přítelkyni Kristýně, že mne zasvětila do prostředí Taekwon-da a ukázala mi, že když na sobě člověk pracuje, může dosáhnout neuvěřitelných výsledků. Mám Tě moc rád Kiki.



Přeji všem spoustu úspěchů v závodění, co nejméně bolístek, a hlavně krapetek toho štěstí.



Sportu zdar Mikuláš

Tagy:

Komentáře (0)



TAEKWONDO
Kontakt: Ondřej Vrábel, tel.: 777-011-692, sonkal@taekwondo.cz
Adresa pro korespondenci: Sonkal z.s., Jiránkova 1137/1, 163 00 Praha 6,
Za finanční podpory
Hlavního města Prahy
Za finanční podpory
Národní sportovní
agentury
Za finanční podpory
Městské části Praha 14