TAEKWON-DO
Home / 2012 / Sekce závodíme / Ostuda i potlesk na Scotland South Inter School Tournamentu
16.4.2012 / Scotland South Inter School Tournament4 komentáře

Ostuda i potlesk na Scotland South Inter School Tournamentu

To, že jsem se v lednu musel za 25 liber stát členem UKTA, abych mohl ve Skotsku chodit na tréninky, mělo ještě jeden význam. Díky tomu jsem se mohl zúčastnit zdejších oblastních závodů, které se konaly v neděli 15. dubna v Glasgow. Na tuto soutěž jsem se těšil od prvního okamžiku
, kdy jsem se o ní dověděl a byl jsem naplněn očekáváním, zda budou Skoti lepší nebo horší, jestli se budu schopen na takové soutěži umístit. Lidé z Firhill Taekwon-do, kde trénuji, mezitím rozšířili mezi své kamarády z jiných oddílů, že u nich trénuje někdo z ČR s I. danem a dobře se pere. To mě sice na jednu stranu těšilo, ale nebyl jsem si jist, že naplním jejich očekávání.

V den závodů jsem se odebral na svém oranžovém kole s nálepkami Irn Bru (zdejší oblíbený nápoj, hrozně sladký, s příchutí žvýkačky) k tělocvičně. Po chvíli nás pustili dovnitř, tak jsem se převlékl do UKTA doboku, který jsem dostal. Je mi sice trochu větší, ale darovanému koni na zuby nekoukej… V tělocvičně bylo již vše připraveno, tři ringy 7x7 metrů, lavičky pro hosty. Našel jsem skupinku lidí z mého oddílu a přisedl k nim. Chvíli jsme rozebírali, kdo asi bude s kým soupeřit a mezitím závody začaly. Nebyl žádný nástup, což mě dost překvapilo, protože jinak si Skoti potrpí na veškeré formality. Začalo se žáky, kterých zde bylo opravdu mnoho, a veterány, kterých bylo asi pět. Z původních asi deseti kamarádů, kteří řekli, že se přijdou podívat, dorazil jen kamarád s kamarádkou, oba Italové. Byl jsem rád, že dorazil alespoň někdo. Úplně jsem přehlédl soutěž juniorů, kterých asi nebylo mnoho, a netrvalo dlouho a začala spojená soutěž seniorů a seniorek v tulech. Šel jsem hned jako první avolitelnou sestavu jsem si vybral Kwang Gae. No skončil jsem u třetí techniky, protože jsem asi začal druhou nohou. Postavil jsem se zpět na místo, ohlédl se po soupeři a koukám – on taky stojí na místě. Rozhodčí se pousmáli a dali nám na výběr nový tul. Tentokrát jsem začal cvičit Ge-baek, jenže někde ke konci jsem to zkazil a zasekl se. Můj soupeř si bohužel vedl lépe a napodruhé již tul docvičil. Povinný Yul Gok jsme oba zacvičili dobře. Není divu, že jsem se cítil trochu blbě, první věc, kterou jsem ukázal před Skoty s očekáváním, jaký asi ten Čech bude, jsem takhle kardinálně zkazil. Co se dalo dělat, snažil jsem se na to zapomenout a věnovat se přípravě na matsogi. Mezitím proběhlo matsogi žáků a bylo těžké udržet se zahřátý, abych byl na zápas připraven. Po delším čekání, kdy už i moji kamarádi vypadali celkem znaveně, jsme se konečně dostali na řadu a já měl opět hned první zápas. V prvním kole se mi podařilo získat pár pěkných bodů a v druhém kole jsem se snažil tento náskok udržet a zároveň se moc nevyčerpat. První zápas jsem vyhrál a získal jsem zpět morálku, kterou jsem ztratil během tulů. V druhém zápase byl soupeř tvrdší než předchozí, několikrát mě vytlačil hned na začátku z ringu. Naneštěstí pro něj ale získal pár trestných bodů za držení a vystrkávání a mě se podařilo skórovat. Opět jsem vyhrál a s napětím sledoval druhý semifinálový zápas III. danu a o hlavu většího červeného pásku. Moje přání se vyplnilo a černý pásek vyhrál. Nerad se peru s vyššími lidmi. Po malé pauze jsme nastoupili do zápasu, kde už byla znát únava nás obou. Mojí výhodou bylo, že jsem měl před zápasem o pár minut víc na odpočinek. První kolo proběhlo pro mě vcelku dobře ale v druhém kolem už jsem dost ztrácel. To vedlo k celkovému výsledku 2:1:1 na rozhodčí v můj prospěch a já vyhrál. Mé nadšení podpořil potlesk a gratulace lidí z mého oddílu a radost mých kamarádů. Než jsem se stačil vzpamatovat, stál již na ploše stojan na wirok a já si uvědomil, že jsem se také nechal zapsat na přerážení. Jako eliminační techniku jsem si kopnul bez problémů yopchagi a byl tak jeden za tří nominovaných. Ostatní techniky se mi nevyvedly, narazil jsem si palec při dolyu, odřel kloub při apjoomoku a potřísnil desku krví při sonkalu. Ještě že to bandae jsem vynechal… Tím pádem jsem získal třetí místo. Poté, co jsem zjistil, že většina lidí už odešla, jsem se sbalil, rozloučil se a jel domů. Večer jsem ještě zašel oslavit vítězství několika pivy s kamarády.

Celý den byl pro mě super zážitkem hlavně díky Skotům, kteří se všichni chovají velmi přátelsky. Od toho, se kterým jsem šel finálový zápas v matsogi, jsem dokonce dostal pozvání, abych si přilej někdy zatrénovat k nim do Edinburghu. Až budu mít po zkouškách, musím tam vyrazit.
Váš skotský spisovatel, Pavel
Tagy:

Komentáře (4)


Pavel Šnábl

vloženo 17.4.2012 v 18:19
bohužel, nikdo na těch závodech nefotil, taky jsem tam moh vzít svůj foťák a někomu ho vrazit, to mě nenapadlo... Jinak já to přeložim, jen nevim, kdy to bude. Začínaj se mi nějak kupit věci do školy :-)

voda

vloženo 17.4.2012 v 16:44
Pěkný článek, škoda tulů, ale jinak se klaním zabijáku .

renda

vloženo 17.4.2012 ve 13:59
Congratulations . Nějaký fotky by to chtělo, hlavně z matsogi

Martin Svitek

vloženo 17.4.2012 ve 12:29
Hezký, pane spisovateli. Gratuluju. I ke skleróze. A teď Skotskou verzi. Nebo anglickou, dík ;o) PS: A fotky nebudou?

TAEKWONDO
Kontakt: Ondřej Vrábel, tel.: 777-011-692, sonkal@taekwondo.cz
Adresa pro korespondenci: Sonkal z.s., Jiránkova 1137/1, 163 00 Praha 6,
Za finanční podpory
Hlavního města Prahy
Za finanční podpory
Národní sportovní
agentury
Za finanční podpory
Městské části Praha 14