10.6.2018 / Kašpárkohraní - Sonkal na dětském dni ve Hvězdě

Kašpárkohraní - Sonkal na dětském dni ve Hvězdě

Dne 3. června se zúčastnilo 10. ročníku Kašpárkohraní na Hvězdě několik sonkaláckých dobrovolníků. Po vlastní zkušenosti mohu říct, že slovo dobrovolník se v tomto případě rovná slovu odvážlivec nebo dokonce sebevrah, pokud jste houslistka nebo prostě jen někdo, kdo má celkem rád své ruce. Jedná se o
již tradiční akci pořádanou začátkem června každý rok.


Fotky z akce zde, později budou přidány další:
https://www.zonerama.com/tyto/Album/4374447?secret=xUjGKxnhxj3KtfvUX353g4B15

Na hudební scéně mohli diváci vidět různé hudební hvězdy jako Tomáše Kluse nebo kapelu Slza, divadelní scénou prováděla Anna Polívková. Pro děti byly po celém areálu Obory Hvězda rozmístěny stánky pro rozvíjení jejich kreativity a pohybových schopností. Den před konáním akce dostali všichni účastníci informační e-mail, ve kterém mimo jiné dost odstrašujícím tónem stálo, že řidiči při vjezdu na trávník budou pokutováni. Když jsem v neděli ráno před desátou hodinou ranní vešla do Hvězdy, zděsila jsem se. Klid a ticho jednoho z nejkrásnějších parků v Praze nahradili všudypřítomní lidé, elektrická hudba a stánky s aktivitami pro děti a jejich rodiče. Ale to nejhorší; auta nejenže by předjížděla po trávníku. Prostě tam stála. Zaparkovaná. Naprostá anarchie.

U našeho stánku (za který musíme poděkovat všichni Tomymu Trunškovi) se už před desátou, kdy měla celá akce vypuknout, zastavovali lidé. Asi je přitahoval pohled na poháry Terky Štekerové a Jirky Nováka, nebo byli zkrátka zvědaví, proč někdo nosí bílé pyžamo v lese. (Bylo pěkně vedro, taky nás nechápu.) Ačkoli nás bylo dost, po dvou hodinách, co jsme se pečlivě věnovali dětem a učili je základní kopy, nějakou jednoduchou sebeobranu a nechali je se mlátit pěnovými meči po hlavě, jsme všichni vypadali pěkně zdrchaně.

Byla navržena krátká pauza, až do přibližně druhé hodiny odpolední. Pak následovala exhibice před stagem Ivana Mládka Band. Prezentovali jsme se v tom nejlepším světle. Nohy a desky lítaly, lidé tleskali, a všichni byli spokojení.

Celá akce byla příjemná, avšak také dlouhá. Konec byl v 7. Některé rodiny s nadšenými dětmi se vracely, rozdali jsme spoustu letáčků, a za odměnu jsme si vysloužili třeba nějakou modřinu nebo bouli, záleželo na šikovnosti dítěte. Zakončili jsme to tréninkem se Svíťou. Bylo to opravdu osvobozující po celém tom dni.

Závěrem bych chtěla říct, že jsem byla ráda součástí této srandaakce a příští rok se opět ráda zúčastním. Věřím, že jste čtením tohoto článku nestrávili víc času než já jeho psaním. Pokud se tomuto příště chcete vyhnout, přijďte s námi cvičit!




Nábor do našich skupin probíhá po celý rok, jak pro děti a mládež, tak dospělé. Učíme bojové umění Taekwon-do v jeho moderní formě - pro sport, sebeobranu, kondici i rozvoj osobnosti. Informace k náboru zde