TAEKWON-DO
Home / 2019 / Sekce závodíme / Jak se nám skvěle povedlo MČR 2018
3.2.2019 / Mistrovství České republiky žáků, juniorů, seniorů a veteránů

Jak se nám skvěle povedlo MČR 2018

Už z nadpisu víte, že se mi Mistrovství České republiky v Taekwondu ITF líbilo a jistě jsem ze Sonkaláků nebyl sám.
Tenhle rok bylo několik věcí jinak. První byla naše příprava – podzimní soustředění jsme omezili od zeleného pásku a hlavně na závodníky, takže byl prostor vážně na závodní věci, i já s Ondrou jsme měli možnost věnovat se vážně jen závodníkům a nelítat od učení základů k pokročilému taekwondu. Druhou novinkou bylo MČR jen od červeného pásku s tím, že modří mohli přijet a závodit pod pravidly „áčkové“ kategorie. Stejně tak novinkou bylo matsogi i v eliminaci na 2 kola po dvou minutách s jen půlminutovou pauzou. Trošku jsem se toho jako kouč a instruktor bál, přece jen s fyzičkou někdy (všichni) bojujeme, ale upravili jsme vůči tomu tréninky a nakonec to všichni zvládli stejně nebo líp, než soupeři.

Soustředění se nám povedlo, makalo se poctivě, nálada byla dobrá a tak myslím, že i na samotné závody se většina těšila i přes nabitý podzim. A kdo se netěšil, byl motivován možností vystoupit z auta na D1čce a tak se nakonec těšili všichni :o)

Letošní MČR bylo v Brně v hale Vodova, bydleli jsme na hezkém hotelu Prometheus. Páteční večer jsme si zpestřili s Jihočechy a dalšími, sledováním zápasu repretrenéra a závodní legendy českého taekwonda Honzy Mračka. Byl to jeho první zápas pod plnými pravidly thajského boxu. Z porady kaučů jsem přišel akurát, sonkaláci mě vítali slovy „Svíťo, jdeš na čas, zrovna začínají“. Tak jsem si rychle skočil pro pivo, než se rozťukají, těšil jsem se na možnost v klidu u ionťáku sledovat jak se jiní mlátí a pak to dlouze analyzovat. Výčepní točil pivo rychle, ale Mrak byl ještě rychlejší, ozval se křik, pak komentátor se slovy „a prý, že taekwondo je hlavně o nohách“ a já už stihl jen pár konečných ran a zpomalené záběry. Honza Mraček svůj první zápas ukončil asi po minutě a půl. Přes to to byla jistě pěkná motivace pro nadcházející závody, vidět tak kvalitního taekwondistu, jak se stále někam posouvá.

Dobře se vyspat, ráno brzké vstávání a v 8:00 jsme se už v hale rozcvičovali, ladili, radili si. Vypisovat jednotlivé úspěchy není třeba, najdete je v sekci úspěchy a jestli vás jednotlivosti zajímají, tak jste tam byli nebo už je dávno víte. Pohárů jsme domů vezli dost – Honza Veškrna, Kája Chmelíková, Terka Štekerová všichni pohár za Mistra ČR. A byli další bez poháru, kteří k němu neměli daleko se dvěma zlaty nebo zlatem a bronzem. Příjemné překvapení na závěr ve formě poháru za 2. nejúspěšnější oddíl Mistrovství už bylo třešničkou na dortu, kterou jsme nečekali. Před námi jen GBHS s téměř stovkou závodníků (my 24) a medailemi i z námi neobsaditelných kategorií a za námi velmi progresivně se rozvíjející Karviná.

Jako člověk, který proseděl víkend na židli, z té hecoval, ukazoval kopy a kombinace (vsedě :o) ), vztekal se i jásal můžu říct z toho určitého nadhledu jednu věc. Všem se to povedlo, všichni se snažili a všichni můžou být spokojení. I ti, co mají pohár i ti, co nemají „nic“. Protože modrý pásek, který se ctí obstojí proti černému, ukáže všechno, co zatím umí a odnese si motivaci a plán do příštího cvičení si zaslouží stejný respekt jako ten, který obstojí a porazí všechny soupeře a ukáže, že je univerzál pro techniku, boj i přerážecí disciplíny a patří ke špičce republiky.

Příjemně mě překvapila výhoda 2-kolového matsogi. Dříve při jednom tříminutovém kole, když bylo třeba měnit strategii, tak už nezbývaly síly a lidi často „neposlouchali“. Teď druhé kolo často vypadalo jako úplně jiný zápas, úplně jiný člověk. Protože v těch 30 vteřinách toho nejde říct moc, ale to podstatné ano. A tak je myslím třeba i trénovat. Po kole matsogi si říct jednu chybu („nedošáhnu přední rukou“,“nepoužívám vícekopy a to je cvičíme“, „a co zkoušet to goro chagi“…)a v dalším kole ji zkusit zlepšit, takže ne vždy v matsogi při tréninku chtít vyhrát, ale zlepšit se, najet si nové, pokročilejší věci. Ukázali jsme si, že umíme vyhrávat ve všech disciplínách a ve všech konkurovat všem. Tam, kde jsme dřív neměli šanci dneska umíme vyhrát nebo podstoupit rovnocenný boj. A v neposlední řadě – nemuseli jsme téměř nikoho nahánět k focení, natáčení, povzbuzování, tak nějak se to dělo samo. Prostě jsme (si) zase ukázali, že jsme dobrá parta s, kterou se musí počítat.

A tak mám vlastně jen dvě výtky, které jde přetavit v pozitivum. První chybou je u nás stále přední noha, umíme kopat, ale nějak nám to nejde z přední nohy tak, aby to byl opakovaně kop, opakovaně bomba. Musím zmínit Věrku Vomáčkovou, velezkušenou závodnici a reprezentantku z Hwa-rangu. Ve věku, kdy bychom jí unavenější nohy mohli odpustit byla nejlepším „kopáčem“ z přední nohy, kterého jsem na závodech viděl. Druhou věcí je spíš taková filosofická otázka. Často se stane, že neskáčeme, protože líp skáčou „tihle dva“ (v republice!!) nebo nepřerážím, protože mi to nejde. Jenže tenhle přístup vede k tomu, že si nedávám možnost zlepšovat se univerzálně, pestře. Kdybych necvičil všechno v čem je někdo lepší, tak necvičím nic. Když bych nedělal něco, v čem je někdo lepší, tak nedělám nic a vlastně ani nic bych dělat nemohl, protože i v dělání ničeho bude jistě někdo lepší. To je obecná rovina, ta závodní a výkonnostní je jiná. Když budu poctivě trénovat, tak se může stát, že ten lepší se zraní, přestane cvičit, odejde do starších a najednou budu nejlepší já. A co se týmu a oddílu týče, tak když nebudu trénovat wirok/speciály, protože stejně lámou ostatní a já to nedám, tak časem zjistíme, že ze tří lamačů jsou dva a s těmi zlato nevyhrajeme. Ale když danou disciplínu trénuje 6 členů týmu, tak pak dojdeme ke stavu, kdy 2 mají šanci dát všechno, jeden skoro všechno a zbytek umí 1-2 techniky na závodní výšky/nálože desek. A pak už je spíš těžké nevyhrát :o)

Tak věřím, že se nám i další závody, ale i naše další činění v taekwondu bude takhle dařit.
Tagy:

Komentáře (0)



TAEKWONDO
Kontakt: Ondřej Vrábel, tel.: 777-011-692, sonkal@taekwondo.cz
Adresa pro korespondenci: Sonkal z.s., Jiránkova 1137/1, 163 00 Praha 6,
Za finanční podpory
Hlavního města Prahy
Za finanční podpory
Národní sportovní
agentury
Za finanční podpory
Městské části Praha 14