17.5.2004 / 10. juniorské a 19. seniorské Mistrovství Evropy

Exkluzivní reportáž od jedné Trubičky

Nazdárek lidičkové, přináším vám reportáž z 10. juniorského a 19. seniorského Mistrovství Evropy.
Naše výprava měla 31 závodníků, plus 2 trenéry, doktora (rozdával kapky proti průjmu), psycholožku ( která naštědrustí nebyla potřeba, neboť se nikdo nezbláznil), tři rozhodčí, mistra, presidenta svazu a dva řidiče.Ty se osvědčili nejen pří řízení, ale zejména při podplácení bulharských policistů, kteří při své vyčerpávající šichtě dostali chuť na naši Coca – colu, krabičku cigaret a české pivo a proto jsme lehce projeli Bulharskem. A zase trochu čísel: ze Strahova jsme vyrazili 2.5.2004 v 15:00 (přes Budějice, Brno směr Slovensko, Maďarsko, Srbsko a Černou Horu do Bulharska) přes 4 státy Evropy. Jak ubývalo na silnicích Mercedesů, BMW a jiných znečišťovatelů ovzduší, přibývalo úměrně koňských ekologických přibližovadel. Byl to pro nás skok do jiného sv
ěta…Dále jsme také s údivem zjistili, že 18 může být i 28! Tolik hodin trvala cesta, místo plánovaných 18!

Když už jsme se konečně smířili s životem v autobuse, kde v 1. patře sídlila “závodnická elita národa“ (v podzemí byl jen doprovod), byli jsme přesunuti do 5* hotelu Princess v Sofii. Ubytování celkem příjemné, ale hlavně jsme ocenili bazén ( s povinnými čepičkami) a saunu. Nejen zdi jmenovaného hotelu viděly secvičování týmových tulů, ale byli jsme také raritou i na místním nádraží (byl tam nejlepší prostor), kde jme měli vděčné publikum. Příště bychom mohli vyzkoušet třeba také letiště…

Po vyčerpávajících bojích s místními prodavači v orientálních bazarech (koupila jsem si fakt pěkný triko), nastaly v pátek ráno další boje, tentokrát o medaile, které trvaly až do nedělního podvečera. Na ME bylo celkem 28 států, 354 závodníků a nespočet pořadatelů, kteří se snažili nejen o hladký průběh, ale i odstranění nás, zrovna nezávodících, z haly. Dělali jsme při fandění pořádněj rambajs. Měli jsme bubny se zdatnými bubeníky, ale i jiné všemožné hudební nástroje, které jsme využili k produkci. Místní publikum fandilo svým a tak se nakonec ostatní výpravy vzbouřily a fandily si navzájem, jen ne domácím. Celkově zvítězili Rusové, druzí jsme byli my a třetí (samozřejmě) Bulhaři, ale to jste si již mohli zjistit na našich stránkách. Co se týká našich oddílových zástupců, nejlépe si vedla Bára Lála Sýkorová, která všem vypálila rybník a je nejúspěšnější juniorskou závodnicí Evropy! My ostatní, Linda Trubička Deutschová, Lucka Kolmanová a Pepa Huy, jsme se také snažili neudělat hanbu oddílu a nějakou tu placku jsme také dovezli. Myslím si, že jsme letos tak trochu doplatili na věkovou obměnu, zejména v týmech, kde se projevila nezkušenost a tréma nováčků, ale i mně se povedlo skočit nomo kam jsem neměla.

Z ME jsme odjížděli v pondělí dopoledne, před sebou sice long way, ale na konci vytoužené české jídlo.Cesta už proběhla celkem v pohodě, vrátili jsme se všichni (nikdo v Bulharsku kupodivu neemigroval) unaveni v úterý kolem poledne na Strahov za rekordních 26 hodin. Huráááááá.

Své zážitky popsala Linda Trubička Deutschová.

Fotografie z celého Mistrovství Evropy si můžete prohlédnout zde.