11.4.2012 / Jarní oddílové soustředění9 komentářů

Déšť, sníh, vítr, ni mráz sonkaláky nepřemůže

„Konečně jaro, konečně teplo a konečně jarní soustředění‘‘ říkal jsem si, když jsem ve čtvrtek ráno vycházel směrem tělocvičny ZŠ Vybíralova nakládat věci.
Po příchodu na místo jsem zjistil první příjemnou věc – nebereme s sebou tatami, a tudíž odpadá mnoho nošení, (a také vytírání :-) ). Po cca. půl hodince jsme měli vše naloženo a pomalu jsme odjížděli směrem Zákupy. Cesta byla příjemná a (docela dost) krátká. Po příjezdu a vynošení věcí nás čekalo milé překvapení v podobě (v Zákupech tradičně) dobrého oběda. Po obědě jsme šli omrknout zdejší obchůdky a docela příjemně jsme se prošli kolem malebných stavení. Odpoledne nás čekal první, zatím celkem mírný trénink jen s Ondrou (Svíťa s Vláďou měli přijet později). Trénink byl hodně zaměřený na tuly, techniky do tulů a základní kopy. Také nás čekala malá dávka teorie, která se letos výjimečně točila kolem vzniku našeho oddílu, a tak jsme vyzpovídali Ondru a dozvěděli se plno zajímavých věcí. Večerní trénink byl volnější a příjemný, zaměřený opět na zdokonalení naší techniky.

Nastal pátek – poslední teplý den na soustředění. Ranní trénink obsahoval pořádné rozhýbání ztuhlých svalů a opáčko tulů – taková menší příprava na přezkoušení. Odpoledne trénink podobný jako předešlý den, ale s trochu větším důrazem na kopy a povedenou rozcvičkou, která čítala mnoho her. A večer na nás pomalu doléhala tíha přezkoušení (které bylo naplánováno na příští den) a tak všichni opakovali, co nejvíce to šlo, tuly a krokové matsogi. A stihli jsme si projít i základy sebeobrany, a tak šli všichni večer klidně spát.

Sobota se již od rána nesla v duchu očekávané zadřívačky, neboť ráno dorazil Svíťa, ale trochu jsem se uklidnil, protože přezkoušení bylo přeloženo na neděli. Také nám začalo celkem dost sněžit a ochladilo se. Se Svíťou přijel také nám úplně neznámý Šimon s bílým páskem, který se později osvědčil jako dobrý zabiják na matsogi. Ráno jsme si dali porci sebeobrany a odpoledne jsme se všichni dočkali očekávaného tréninku v duchu sportovního boje a všeho kolem něj, dočkal jsem se i příjemného překvapení – úplně poprvé za dobu, co cvičím Taekwon-Do se mi naskytla příležitost otestovat své bojové dovednosti proti Ondrovi – což se ukázalo jako cenná zkušenost. Večer nás čekala Svíťova eliminační posilovačka, která nás všechny zvládla dokonale odepsat, a tak se všichni rádi vrátili na ubytovnu a padli do postele.

Předposlední den – neděle, se nesla v duchu následného přezkoušení, a tak jsme si ráno protáhli bolavé a namožené svaly a pomalu si chystali nervový systém na nezkouškovou zátěž. Stihl také dorazit Vláďa a plný energie nám pořádně devastoval tělo svou posilovačkou, což ta horší měla přijít teprve odpoledne. Hned po obědě nás polovina utíkala do tělocvičen, abychom si naposledy zopakovali věci na přezkoušení, a šlo se na to (tentokrát se výjimečně začínalo od nejvyšších technických stupňů sestupně) a tak se deseti z nás podařilo předvést svůj, ikdyž někdy (třeba u mě) katastrofální, výkon. A jen co se skončilo s přezkušováním, nahrnuli se do tělocvičny všichni ostatní a začal Vláďův drtivý trénink, při němž se uplatnil notebook s bedýnkami a lapy. Večer jsme všichni byli tak unavení, že jsem si odjeli další část sebeobrany a už jsme šli jen do postele.

V pondělí ráno jsme se potichounku vykradli z pokoje a s pomlázkou v ruce šli trošičku vykoledovat holky, které se pro jistotu zamkly na pokoji, ale stejně nakonec musely vylézt, což se neobešlo bez trošky „násilí“. Po ranním tréninku, který byl už celkem odpočinkový, nám to holky ale vrátily a zlily nás vodou, když jsme se vraceli v suchém oblečení ze sprch. Nakonec nám Ondra dal nějaké sladkosti jako koledu a všichni jsme se spokojeně rozešli směrem tělocvičny, na náš vůbec poslední trénink. Užili jsme si mnoho legrace a rozhodně jsme se nenudili. Nakonec zbylo jen zabalit všechny věci do autobusu a vydali jsme se směr domov.

Děkuji Vám všem za krásně strávený čas.