V sobotu čas utíkal velmi rychle: secvičování na semináři (neexibujícím se celou dobu věnoval Rosťa Kaňka intenzivním tréninkem, trochu mě mrzelo, že si pod ním nemůžu zacvičit), pokus o rychlý oběd a pak hned samotný program, pár proslovů (ty od taekwonďáků mi přišli víc od srdce, než od ostatních), promítání fotek se zasvěceným povídáním Milana Prokeše (na kterém byl vidět upřímné dojetí, i za to si ho vážím), chvíli raut (veřejnost zatím v čemsi soutěžila, ale nevím v čem, protože mi dali jídlo) a pak už exhibice – koukal jsem jen ze zákulisí, myslím, že se celkem povedla (a možná časem bude na stránkách velešínské školy – www.tajky.cz ), i když já jsem se teda moc nepředvedl. Celé akce se zúčastnili i další nevelešínští, však je možná poznáte na fotkách.
Po exibici jsem si s Martinem Zámečníkem jel vyzkoušet golf, protože bylo vážně hezky a potřeboval jsem se po celém dni v tělocvičně a kině trošku provětrat, nešlo mi to, ale bavilo mě to, i když možná mám jen špatné srovnání, protože velešínský Tom je asi budoucí Tiger Woods. Vrátili jsme se kolem deváté do nijak extra rozjeté zábavy, což se asi za hodinu změnilo a dalších pár hodin se bavilo nostalgicky i optimisticky, vážně i (velmi :o) vesele, tancovalo se (takže teď nosím ortézu a zadní strana stehen mě bolí ještě teď tak, že si na Velešín vzpomenu při každém kopu nad pás - asi hodně výrazového tance) za zvuků kapely Fontanela, která uměla zahrát snad všechno a fakt se to dalo poslouchat.
No prostě další srdeční taekwondo akce, jedna z těch po kterých vím, že to, čemu věnuju hromadu času, za to stojí.
PS: Milane, díky za pozvání a pohostinnost.
PPS: Přeju velešínské škole za dalších dvacet let stejně vydařenou a optimistickou oslavu a Sonkalu, aby až budeme slavit 20 let, měl stejně tak aktivní trenéry, stejně tak zapálené černé pásky a hromadu žáků, co je vážně taekwondo baví.
Svíťa
Za finanční podpory Hlavního města Prahy |
Za finanční podpory Národní sportovní agentury |
Za finanční podpory Městské části Praha 14 |