7.7.2011 / Rozhovory 2011

Teodora Szőcs

Během závodů u našich sousedů na Slovensku (Nitra Cup 2011) jsem měl možnost udělat rozhovor s jednou velmi příjemnou taekwondistkou ze Slovenska. Kromě Nitra Cupu zavítala s menší skupinkou závodníků i na Sonkal Open 2011, kde úspěšně hájila barvy své domácí školy Taekwondo Academia Slovakia.

Řeč je o šestnáctileté Teodoře Szőcs, kterou jsem požádal o rozhovor během polední pauzy na Nira Cupu.

K Taekwon-du ITF se dostala díky rodičům. Jak sama přiznává, v 7 letech začala cvičit, ale v 8 lete
ch už chtěla přestat. Naštěstí ji rodiče konec cvičení rozmlouvali a Dorka cvičí už devátým rokem. „Jsem vděčná za to, kde jsem teď.“ Na taekwondu se jí líbí dynamika. „Celé taekwondo se dá krásně prožívat a díky tomu prožívání si člověk vytvoří cíle nejen v taekwondu, ale i v osobním životě“. Dále se jí na taekwondu “páčí“ cestování a poznávání nových lidí, ze kterých se pak stávají přátelé na celý život.

Asi největším cílem pro Dorku je vydržet u taekwonda co nejdéle a dodává: „Kdybych se stala trenérkou, chtěla bych učit taekwondo tak dobře jako můj trenér“. Přesný vzor ve cvičení nemá, protože nemůže být stejná jako lidi před ní. Na druhou stranu pro ni nejvíce znamená její trenér Karol Molnár V. dan a zesnulý korejský mistr Ri Yong-Sok VIII. dan.

Na závodech ji nejvíce baví technické sestavy a wirok. „Bohužel mnoho lidí tuly nebaví, když pak vidíte dva závodníky cvičit opravdu skvěle, poté to budí úžas.“ Rodina ji ve cvičení podporuje, i když je někdy těžké sladit normální život s taekwondem“, přiznává Dorka.

Studuje střední odbornou soukromou školu Ochrany osob a majetku a ve volné chvilce ráda čte a spí. Filmy vybírá podle nálady. Někdy se raději podívá na film sama a jindy zase s dobrou společností. Kromě českých a maďarských filmů, které má ráda, nemohu zapomenout zmínit i pohádky. Na otázku, co ráda poslouchá za muziku, mi s úsměvem odpověděla: „Co se mi zalíbí, to se mi páčí“.

Na závěr přeji Dorce mnoho úspěchu nejen ve cvičení v hale, ale i mimo ni.

Tomáš Vodička