21.10.2016 / Společenský význam taekwonda5 komentářůSpolečenský význam Taekwonda
Taekwondo má mnoho významů. Může přinést kondici, sílu, zábavu, schopnost bránit se. Někdo se realizuje díky zisku medailí, učí se, že za snahu přichází odměna ve formě zlepšení a úspěchu. Někdo se najde v učení, v tom, že může ovlivňovat lidi. A s dobou cvičení se tyhle významy střídají a kombinují.
A krom těch je tu ještě společenský význam taekwonda. Přivedlo mě k téhle úvaze setkání se starými (podobně mladými jako jsem já) taekwondisty. Jedna z nás sezvala pár lidí, co jsme se potkávali v rámci STM před patnácti a více lety. Setkání bylo super, některé jsem neviděl roky a přitom si bylo stále, co říct, samozřejmě stará témata z taekwonda byla pořád aktuální, ale díky nim jsme došli i k tomu, co žijeme teď.
Určitě se takhle setkávají i lidi v jiných aktivitách, ale v tom taekwondu mi přijde, že je něco navíc, myslím, že to je tím, že se pereme a tím se učíme ovládat přirozenou agresi v člověku. Popereme se, někdy i zraníme a přitom jsme kamarádi. Taky, že se na trénincích a soustředěních setkávají lidi od malých dětí po už zralé starší kusy. A to vytváří něco přirozeného v tom setkání, protože dělení po třídách a ročnících v dnešní společnosti, to, že se člověk setkává s těmi pořád stejně starými, není přirozené.
A myslím, že tohle je ten společenský význam. Když ve slibu taekwondo říkáme „budu vytvářet mírovější svět“, tak takhle se to vlastně dělá. Budujeme si malou společnost ve společnosti. Od malých dětí po dospělé a několikrát v týdnu se spolu učíme být, mít se rádi, pomáhat si, zvládat konflikty, vzájemně se učit nejen techniku.
A tuhle úvahu píšu vlastně proto, že se bojím, že síla těch vztahů jde uskutečnit, jen když se lidi potkávají vážně pravidelně. Ti moji kamarádi na fotce se mnou v určitém období cvičili i 5x týdně, na soustředění se jezdilo na každé. A dnešní mladý taekwondista je rušený hromadou možností, jde dělat vlastně všechno a pak se někdy trénuje jen 1x týdně, jestli vůbec, soustředění se vynechává, protože je hromada dalších aktivit. A bojím se, že pak nejde vytvořit tu širší taekwonďáckou rodinu, jak to znám já, ale že se z taekwonda může stát jen takový kroužek, kam se chodí a pak se přestane a vztahy se rozplynou.
Ještě jedna věc mě při setkání napadla. Je hezké, že jsme se po letech viděli a že to bylo setkání na, které se nezapomíná. U stolu seděly dvě, které si i na mezinárodním poli vysloužili tolik medailí, že kdyby si je pověsili na krk najednou, tak jim to zlomí vaz. Seděl tam ve své době tuším nejmladší černý pásek v republice, k jehož technice jsem vzhlížel na mých prvních trénincích. Byl tam člověk, co se i po letech umí prát jako čert a taky kluk, co mě ve své době vždycky umlátil na ruce a který uměl dřít jako málokdo, ikdyž talentu neměl tolik. Kdyby víc z nás dál cvičilo (zůstal jsem jen já), tak možná ten vztah bude ještě hodnotnější a živější. A to je myslím to, co dalšího to taekwondo umí dát – to „DO“, jak to stále při zkouškách opakujeme, tu celoživotní cestu. Ne v nějakém magickém významu, ale v tom, že začnu cvičit, procházím pásky, závodím. Pak vybojuju pár medailí, stanu se „mistrem“ s černým páskem a snad zjistím, že toho umím fakt málo a že je i u nás v republice hromada lidí, kteří mě můžou stále učit, začnu učit, učím ostatní, zjišťuju, co ve vlastním tréninku je důležité, udržuji i s věkem tělo a ducha silné skrze pestrý trénink taekwonda…. a k tomu je potřeba udělat rozhodnutí, že taekwondo je součást života, že se nevynechává, tak jako si každý den čistím zuby, tak každý týden jsem na tréninku - navždy.
Možná je takhle úvaha pro vás mimo, ale možná jste zrovna v náročném období, kdy se něco láme. Končíte školu, je toho na výšce hodně, začínáte novou práci a zdá se zrovna jako ta nejprioritnější věc na světě. A možná vás tohle namotivuje, protože věřím, že to co umí takwondo dát fyzicky, psychicky i společensky, tak to nic z těch věcí, které vás teď stresují asi neumí. Ale umí vám to dát, jen když vy dáte svojí snahu a čas taekwondu.
Tak na tréninku a hromadě dalších zajímavých akcí ahoj ;o)
Svíťa (Martin Svitek, IV. Dan, Sonkal Praha)