Sonkal na světovém šampionátu

Pohled na MS podle Monči:
Vše začalo v pondělí na Ruzyňském letišti, kde jsme strávili pár hodin při odbavování, kontrolách pasů a čekaní na letadlo. Po zhruba 2 hodinovém letu jsme přiletěli do Moskvy. Ani nevím proč jsme naivně očekávali moderní, pěkné letiště se spoustou zajímavých krámečků atd….. Místo toho jsme se dočkali rozpadlých stěn, smradu a spousty lidí ležících nebo spících na zemi na anglických novinách. Protože jsme v Moskvě byli nuceni strávit 4 hodiny, nezbývalo nám nic jiného než si taky najít kus novin a začít posedávat, polehávat a pospávat na zašlých kobercích. Po vystání zhruba hodinové fronty na to, aby nás zkontrolovali jsme opět seděli v letadle a byli na cestě do Taškentu. Po 4 hodinovém nočním letu jsme se ocitli na Taškentském letišti kde jsme strávili dalších pár hodin čekáním na víza a vyplňováním rejstříků. Před letištěm na nás čekal autobus který nás konečně odvezl na hotel. Hotel nás všechny překvapil. Všechno vypadalo až podezřele čisté a voňavé. Chvíli jsme poseděli na pohodlných křeslech a ihned, po rozdělení pokojů jsme se odebrali do sprch a do postelí. Po vytouženém spánku na pohodlné posteli jsem se odebrala na jídlo. Bylo zvláštní, že ať to byly brambory nebo maso tak to smrdělo naprosto stejně, takže jsem radši zůstala u melounu. Na přednášce naší skvělé ošetřovatelky Hanky jsme se dozvěděli, že nesmíme jíst prakticky nic. Našli se ale dobrovolníci, kteří místnímu jídlu neodolali a tak strávili veškerý čas na záchodě nebo sháněním toaletního papíru.

Druhý den jsme si udělali výlet do města, kde jsme procházeli vládní čtvrtí, která vypadala velice pěkně. Cestou jsme to vzali přes obyčejný Taškent, kde jsme viděli spousty lidí se zlatými zuby a žebrajících maminek s malými dětmi. Odpoledne jsme jeli na zahajovací ceremoniál.

Ve čtvrtek začaly závody. Všechny nás udivila jejich organizace, která byla na strašné úrovni. Čekali jsme zkušené rozhodčí a kvalitní vybavení (hlavně stojany na t-ki). Osobně se mi nelíbil pohled rozhodčích při tým tulu když dali přednost „utahanému“ tempu ruských závodnic. Dále mě překvapilo, že se při t-ki neřešila úderová plocha, důležité bylo, že se stojan otočil a nikoho nezajímalo, jestli to bylo kopnuté správnou úderovou plochou či nikoli. Rozhodčí ani neřešili to, když si korejská závodnice začala upravovat desku stojanu podle svého. To samé zopakovala při nomo chagi a opět jí to prošlo bez jakéhokoli postihu či upozornění.

Přesto všechno se mi týden v Uzbekistánu moc líbil a chci poděkovat Ondrovi a trenérům reprezentace za to že se mi věnovali, všem reprezentantům za super podporu a fandění a Sonkalákům kteří mi drželi palce.

MS z pohledu Anetky:
Když jsem se dozvěděla, že letošní MS je v Uzbekistánu, nevěděla jsem do čeho jdu. Hodně lidí říkalo, že je to chudý, ne moc hezký stát. Našli se ale i tací, kteří tvrdili pravý opak, a tak jsem absolutně netušila co mám čekat.

15. září – den kdy jsme odlétali z Ruzyňského letiště do Moskvy a poté do Taškentu, nás absolutně vyčerpal. První překvapení nastalo hned v Moskvě, kde jsme čekali na spoj do Taškentu několik ne moc příjemných hodin – viz. článek Monči. Když jsme konečně doletěli do Uzbekistánu, čekal na nás autobus, který nás měl dopravit přímo do hotelu. Bohužel bez našich zavazadel, která se do busu nevešla a byla později doručena zvlášť. Poté co jsem viděla na místním letišti, jsem se obávala, jak bude hotel, v kterém budeme bydlet, vypadat. Později se ale ukázalo, že jsem si vůbec nemusela dělat starosti. Hotel byl moc pěkně zařízený. V místní restauraci nás čekalo mnoho druhů chutně vypadajícího (ovšem ne moc vonícího) jídla :-), ochotný personál a zbytek zahraničních závodníků. K naší smůle jsme ale většinu jídla nesměli ze zdravotních důvodů, takže jsem většinu pobytu jedla rýži, rýži, meloun, rýži, meloun a občas i nějaké to maso :-).

Další den jsme absolvovali procházku vládní čtvrtí a starého Taškentu, která se mi velice líbila. Svezli jsme se i místním metrem – pěkné, skleněné lustry a jiná výzdoba na stanicích mě docela překvapily. Odpoledne jsme jeli na zahajovací ceremoniál do haly, kde se závody měly konat.

Čtvrtek pro nás znamenal začátek závodů. Když si řeknete „ Mistrovství světa“ čekáte ty nejlepší rozhodčí, organizaci, vybavení….. naneštěstí vše bylo ale jinak. Největší propadák ze strany rozhodčích byl asi u t-ki. Nejenže stojany vypadaly, že se každou chvíli rozpadnou, ale rozhodčí asi nikdy nic neslyšeli o správných úderových plochách… – opět viz. Monča.
MS pro mě znamenalo účast v těchto kategoriích: matsogi –58kg a tým. V tým tul jsme v 1. kole prohráli s ruským týmem, který tuly cvičil tak, že jsme málem usnuli. V tým matsogi nás porazili Ukrajinky a v tým t-ki jsme bohužel nedosáhli na medaile, stejně jako v ostatních kategoriích. V matsogi individuál jsem prohrála s chorvatskou závodnicí, která se v pozdějších kolech prala velice pěkně a dokonce porazila i Korejku(to ale neznamená, že jsem ji nemohla porazit).… Jsem ráda, že jsem se s ní mohla prát, je to pro mě další cenná zkušenost, takže doufám, že v budoucích zápasech se budu prát alespoň o trochu lépe.

V Uzbekistánu se mi moc líbilo. Jsem ráda, že jsem dostala tu možnost sem jet. Děkuji trenérům reprezentace, že s námi dřeli na každém tréninku, Ondrovi – který se nám celoročně věnuje, všem co nám drželi palce a samozřejmě i za podporu a fandění od ostatních reprošů.

Průběžné informace:
Bohužel zatím nebylo moc času se věnovat informování na webu a navíc je tu připojení k internetu jako placená služba (4USD za hodinu). Dnešní report bude hlavně tedy o výsledcích z dnešního prvního dne soutěže a také menší ohlednutí za slavnostním zahájením.

Každému národnímu týmu byla přidělena jedna styčná, a mnohdy velmi sličná, důstojnice. Každá z dívek zajišťuje komunikace mezi týmem a organizátory a pokud je potřeba něco zařídit, je to přímo na ní. Naším děvčetem pro vše je Nataša, která komunikuje jak rusky tak anglicky. Ve středu dopoledne se česká výprava vydala v doprovodu Nataši na menší prohlídku Taškentu. Naneštěstí je na tomto městě vidět výrazně vliv minulosti Sovětského svazu a rovněž silného zemětřesení v roce 1966. Výsledkem je prakticky totální absence historických budov. Podařilo se nám dostat do blízkosti několika z nich a samozřejmě je najdete na pořízených fotografiích.

Středeční odpoledne patřilo přesunu do sportovní haly, kde čekalo všechny účastníky slavnostní zahájení mistrovství. Během asi hodinového programu vystoupili známí (místní) zpěváci, národní folklór, exhibice uzbeckých černých pásků a v neposlední řadě i japonští taekwondisté. Aktéři turnaje v Tekkenu mohou tipovat podle koho byla utvořena postava do této hry ;)

Ve čtvrtek se po počátečních problémech s rozlosováním jednotlivých kategorií naplno rozběhla soutěž v technických sestavách juniorů a veteránů, postupně proběhla soutěž jednotlivců a následně i týmů. Výsledkový servis najdete na následujících řádcích:
Adéla Grodová - juniorky I. dan, vypadla v prvním kole
Filip Šimeček - junioři I. dan, vypadl v druhém kole s korejským závodníkem (pozdější vítěz kategorie)
Filip Gavlas - junioři II. dan, vypadl v prvním kole
tým juniorek - vypadl v prvním kole (těsně před medailí) s pozdějšími finalistkami z Ruska
tým juniorů - vypadl v prvním kole s Tážikistánem (medailisté)
Jan Chaloupka starší - 2. místo mezi veterány II. dan
tým veteránů - 2. místo, když ve finále podhledli vynikajícímu týmu Grónska
Josef Jarma - 1. místo mezi veterány I. dan
Ivan Šípal a Marcel Heydušek - vypadli v 1. kole

V pátek je pouze dopolední program (odpoledne se koná pravidelný kongres ITF). V průběhu dopoledne budou probíhat veškerá klání v juniorském sportovním boji do, kterého zasáhne i Aneta Hemerová, takže ji držte pořádně palce! V průběhu odpoledne bychom vám naservírovali fotky z dnešní a zítřejší soutěže.

Druhý den soutěže byl ve znamení sportovního boje juniorů a juniorek. Bohužel oproti původnímu předpokladu se některé kategorie nestihli vůbec začít a některé jsou teprve před dokončením. Z našich závodníků se dle dostupných informací dařilo takto:

Adéla Grodová - postup přes Chorvatku a zítra ji čeká souboj o semifinále
Jana Koloničná - bohužel kvůli zdravotním potížím musela vzdát semifinále a tak ji patří krásné 3. místo
Katka Kolářová - je v semifinále, které proběhne zítra dopoledne
Filip Šimeček - postuup přes jednoho soupeře a následně prohra s korejcem

Anetu Hemerovou zítra čeká první zápas s Chorvatkou a je to souboj o postup do semifinále. Anna Posingerová má v prvním zápase korejskou závodnici.

V mnoha případech původní rozlosování vypadala pro naše závodníky lépe, ale díky zmatkům s rozlosováním se některé kategorie několikrát přelosovávali...

Za dnešek jsme stihli pro vás připravit dalších 411 fotografií, které jsou z dopoledního programu prvního dne soutěže. Na zbývajících budeme postupně pracovat.

Poznámka - všichni naši závodníci ať už v sestavách nebo sportovním boji měli 16 členné pavouky. To znamená v případě postupu do 2. kola se dostali mezi nejlepších 8 závodníků světa a dle soutěžních pravidel jim patří 5. příčka. Například Filip Gavlas měl ve sportovním boji v 32 členném pavouku, což znamená pořadnou porci zápasu k medaili. Pokud to bude jen trochu možné, tak se pokusíme umístění našich závodníků upřesnit.

V sobotní soutěži ve speciálních technikách vydolovala Monika Junová bronzovou medaili. Bohužel tak špatnou kvalitu stojanů jsme dosud ještě neviděli a velmi to ovlivnilo průběh soutěže. Také kvalita rozhodování byla velmi diskutabilní, vždyť korejská závodníce, která tuto disciplínu vyhrála, kopla kvalifikační techniku nesprávnou úderovou plochou. Při dalších dvou technikách se vědomě dotkla desky, ale rozhodčí na toto vůbec nereklektovali.

370 nových fotografií jsme přidali v neděli ráno. Tímto je uzavřen první den soutěže a dnes večer se vrhneme na protřídění a úpravu dalších dnů soutěže.

Česká republika má další dvě zlaté medaile!

Nejdříve Pepa Jarma přidal již své druhé zlato z tohoto Mistrovstvi, a to v silovém přerážení. Ve stejné disciplíně zabodova i Honza Chaloupka starší, který získal bronzovou medaili.
Druhé zlato vybojoval Pavel Štefl ve speciálních technikách. Pavel skákal výborně a kromě jedné techniky dal vše za plný počet. S přehledem získal první místo.

V tým t-ki juniorek děvčata nenavázaly na úspěšnou nominační techniku a další body již nezískaly, jsou tedy bez medaile.

Odpoledne posledního soutěžního dne čeští reprezentanté vybojovali hned dvě zlaté medaile. Nejprve Pepa Jarma zakončil svoji veleúspěšnou premiéru na světovém šampionátu ziskem zlaté medaile v silovém přerážení veteránů. Bronzově jej podpořil Honza Chaloupka starší. V poslední soutěžní kategorii celého šampionátu, týmových speciálních technikách, získali naši junioři zlaté medaile se ziskem 10 bodů. Druhý tým v pořadí měl jen 6 bodů. Zde stojí za zmínku velmi špatná, spíš tragická, úroveň stojanů pro speciální techniky i wirok. V obou případech měli stroje velkou vůli a ke kvalitě obou velmi atraktivních disciplín to nepřispělo.

Závěrečné vyhlašování nejúspěšnějších závodníků v juniorské kategorii ovládli reprezentanté Koreje a rovněž celkové prvenství jim patří v této věkové skupině. Veteránskou část ovládl jednoznačně pořadatelský Uzbekistán, který obsadil velké množství kategorií.

V pondělí čeká členy výpravy částečný relax v podobě výletu po městě a focení v překrásném parku, který sousedí se sportovní halou. Noc z pondělí na úterý však bude velmi krátká, protože krátce po půlnoci čeká výpravu přesun na letiště a kolém 4. hodiny odlet do Moskvy. Přílet do Ruzyně je plánován ve 12.10.

Sobota 27.9. - doplněno 312 fotografií ze 4. dne soutěže (neděle) a pondělního focení v parku nedaleko sportovní haly. Celkem si můžete prohlédnout 2009 fotografií!

FOTO

CELÁ GALERIE

Autor článku: Ondřej Vrábel

Sdílej článek na Facebooku

Tagy:

Komentáře (0)

Přidej svůj komentář

Přihlaste se pomocí Facebooku nebo místního účtu.