22.5.2011 / Rozhovory 2011

Sandra Guggisberg

Úkol zněl jasně (Ondrův úkol), v průběhu Mistrovství Čech nebo Czech Openu s někým udělat rozhovor. Hned mě napadl někdo ze Švýcarů, protože jsem čekal, že se ostatní do rozhovoru v angličtině asi nepoženou. Peter Regan mě napadl jako první, ale pak mi došlo, že by zajímavý byl rozhovor i se Sandrou Guggisberg. Je to, podle mě, taková malá velká žena Švýcarského taekwonda. Na živo jsem si s ní na Czech Openu u piva popovídal, ale rozhovor tehdy u stolu mezi 2 čerstvě odzkouškovanými Sonkaláky, Radkem Kolářem, mnou a Švýcary by asi nebyl pochopen, proto jsem jí pak vyzpovídal internetově.

Myslím, že je zajímavé vidět, že jsou lidé (
z bohaté země, studující, pracující, s rodinami), kteří aby se dál zlepšovali v tom, co je baví, jsou ochotni jezdit pravidelně do zahraničí a utrácet peníze i volný čas za cvičení v tělocvičnách a spaní po ubytovnách. Znám takových lidí dost na to, abych se pak na výmluvy pražáků jen nevrle a s nepochopením tvářil ;o)

1/ Jak dlouho cvičíš TKD?

Taekwondo cvičím asi 6 let. Začla jsem s GTF, když jsem byla na výměnném pobytu v Irsku - můj kamarád je držitel černého pásku a na trénink mě přitáhl. Ukázalo se, že mě to vážně baví a naštěstí jsem našla i po mém návratu do Švýcarska skvělou školu (TKD Baden).

2/ Je TKD první bojové umění, které cvičíš? Věnovala jsi se nějakým sportům?

Ano, taekwondo je moje první bojové umění. Jako dítě jsem vždycky chtěla cvičit karate, ale poblíž nebyla žádná škola. Jako teenager jsem cvičila gymnastiku v kole (pardon za překlad, to správné slovo za wheel gymnastics neznám, myslel jsem, že to bude obruč, ale koukněte, co to je :o) Wheel Gymnastisc - poznámka Martin Svitek), ale moc mi to nešlo. Taky jsem pár let hrála házenou. Jsem ráda, že jsem se dostala k taekwondu, ukázalo se, že je to pro mě perfektní druh pohybu a vlastně mě nadchlo pro bojová umění a sporty obecně!

3/ Kdo je tvým učitelem?

Peter Regan (IV. Dan), prezident ITF Suisse, je mým instruktorem.

4/ Vedeš nějaké tréninky?

Ne příliš často, jen když jsou ostatní instruktoři pryč. Často vedu rozcvičky a strečink, občas pomáhám s dětskými tréninky. Během běžných tréninků pomáhám opravovat začátečníky.

5/ Jak se ti líbil seminář s Mistrem Hwangem?

Dost jsem si ho užila a myslím, že jsem se dost naučila. Je skvělé účastnit se konečně těchto seminářů jako černý pásek, stojím už dost blízko na to, abych vážně něco viděla a slyšela. V hale s tatami se mi dobře cvičilo. A hlavně, ráda cvičím s lidmi z jiných zemí - v naší škole není tolik černých pásků, takže každá příležitost zacvičit si s novým člověkem je výbornou zkušeností a změnou.

6/ Byla to tvoje první mezinárodní akce nebo za TKD cestuješ častěji?

Snažím se účastnit, co nejvíce seminářů, ale většinou to jsou ty organizované u nás ve Švýcarsku. Do České republiky cestuji, ale dost často (2-3x ročně) většinou na soustředění školy Ge-baek Hosin Sool a někdy i školy Sonkal.

7/ Jaké máš v TKD plány a cíle?

V současné době se připravuji na II. Dan, to je krátkodobý plán. Taky bych chtěla výš vyskočit :o) Těším se také na Mistrovství světa v KLDR, kterého bych se vážně ráda zúčastnila, klidně jako divák.

Dlouhodobě bych chtěla stále pravidelně cvičit taekwondo aspoň 2x týdně - teď cvičím 4-5x týdně, ale vím, že až nebudu vysokoškolský student, tak nebude tolik času. Chci se stále zlepšovat a učit, nejen v taekwondu, tenhle proces nikdy doopravdy nekončí.

Umím si představit, jak učím vlastní skupinu možná i jak máme s mým partnerem (ten je držitelem II. Danu) vlastní školu.

8/ Švýcarský svaz je celkem malou a novou organizací. Co považueš za jeho největší výhody a nevýhody?

Výhodou malé a nové organizace je její otevřenost ke změnám a novým nápadům. Když chceme něco nového zkusit, nikdo neřekne "ale vždycky jsme to dělali takhle...". Protože jsou někteří členové naší školy také součástí svazové administrativy můžeme o nápadech a rozhodnutích častěji mluvit.

Na druhou stranu tohle znamená hodně práce, mnozí z nás zastávají více pozic. Například můj instruktor Peter Regan je nejen prezidentem našeho svazu, ale také zakladatelem a vedoucím naší školy. Současně je jedním z trenérů národního týmu a organizuje semináře a další národní akce. Já jsem sekretářem Švýcarského svazu a současně pomáhám s www stránkami, zajišťováním sponzoringu a PR.

Další nevýhodou je to, že jsme moc malí na to, abychom měli vlastního Mistra, takže se nám nedostává technických oprav pro vyšší stupně. To je důvod, proč cestujeme na tolik zahraničních soustředění a seminářů. Proto je tolik našich černých pásků dost zkušených a v taekwondu vzdělaných. Myslím si, že člověk si většinou opravy od cizího instruktora nebo mistra váží mnohem víc, když pro ní musí daleko cestovat.

Také nemáme moc černých pásků, takže trenérů je vždy málo. Ale i z toho lze vytěžit nějaké pozitivum, naše modré a červené pásky už teď mají zkušenost v opravování nižších stupňů a ve vedení částí tréninků. Další výhodou je to, že jako černé pásky máme výbornou možnost mluvit s mistry na seminářích, protože i jako I. a II. Dany jsme v naší organizaci dost podstatní.

Po mailu si se Sandrou popovídal Martin Svitek.