19.1.2018 / North-West Cup

Poznávání, zkušenosti a přátelství

O víkendu 16.-18. prosince jsem měla možnost jet na závody do Ruska, přesněji Moskvy. Přišlo mi to jako super příležitost poznat Moskvu, takže jsem nabídku přijala. Do Moskvy jsme letěli něco přes 2 hodiny, kde na nás čekal Boris Vsekhsvyatsky. Odvezl nás do hotelu, kde nás čekalo vážení, na které jsme se těšili celou cestu, minimálně já ano.
Po vážení jsme se vypravili na poznávání samotné Moskvy.

Jako první nás překvapilo metro, které je na rozdíl od našeho staré, a většina stanic je jako byste se nacházeli v kostele. Nejprve jsme jeli na večeři do obchodního centra, a ano i samotné obchodní centrum mě překvapilo, jelikož jeho strop byl udělaný jako nebe, celkově na mě působilo jako z nějakého amerického filmu. Po večeři v Burger kingu už jsme jeli do centra. Procházeli jsme uličkami, které byly všude nasvícené. Víc světýlek najednou jsem neviděla. Těmito uličkami jsme se dostali na Rudé náměstí. Ani to se neobešlo bez světýlek. Na Rudém náměstí se nachází Kreml, Leninovo mauzoleum, nebo třeba chrám Vasila Blaženého. Celkově na mě Rudé náměstí působilo, jako vystřižené z pohádky. Jako poslední jsme jeli do parku Gorki, který působil jak z romantického filmu. Poté jsme se přemístili metrem zpět do hotelu, abychom byli připraveni na nedělní závody.

Ráno po snídani v hotelu jsme vyrazili do haly, kde se o nás postaral opět Boris. Jako další zážitek pro mě s Anet bylo, když nám Vláďa oznámil, že na ceremoniálu budeme držet českou vlajku, a ať napodobujeme Rusy co dělají. A čím nás organizátoři překvapili nejvíce bylo, když nám na ceremoniálu zahráli českou hymnu. Byla to pro nás pocta. Po ceremoniálu jsme začali konečně závodit i my. Co jsme se dozvěděli bylo to, že budeme závodit i v tulech, které máme na zkoušky, takže většinou jsme na tom vypadli, a to byla škoda. Celkově jsme neměli tolik medailí, jako normálně vyhráváme, ale nasbírali jsme další zkušenosti, které se nám budou hodit. Celkově jsem ze závodů byla trochu zklamaná, jelikož jsem to čekala trochu větší, například v mé kategorii sportovního boje jsme byly pouze dvě, a to mě trochu zamrzelo. V tulech jsem ve třetím kole prohrála, ale co mě na tom potěšilo bylo to, když za mnou přišel jeden ruský trenér a řekl mi, že hezky cvičím. Co mě dále potěšilo bylo to, když za mnou přišla jedna holčina - Kate Shebashova pro fotku, a potom mi přinesla čokoládu. Bylo to krásný! Taky jsem se tam seznámila ještě s jednou holkou, se kterou si doteď píšu. Po závodech jsme se vydali znovu do Burger kingu a poté na hotel.

V pondělí už nás čekala poslední snídaně, kdy za námi přijel vedoucí pořádající školy – Genadij Popov, odkud je Boris, aby se s námi rozloučit. Jako dárek jsme každý dostali ruské bonbóny a dospělí pravou ruskou vodku. A poté už nás čekala jen samotná cesta domů zpět do Prahy. Celý výlet jsem si užila, a doufám že se tam za rok podíváme znovu. Ještě bych za Sonkal chtěla poděkovat Borisovi, jak se o nás hezky staral a ukázal nám Moskvu!


Závodů se náš oddíl účastní pravidelně a to nejen v České republice. Učíme nejen sport, ale bojové umění v celé jeho šíři. Cílem je zdravý životní styl, zlepšování kondice, techniky a sebeobrana. Nábor pro děti, mládež a dospělé probíhá po celý rok v našich tělocvičnách – Černý Most, Petřiny, Horní Počernice, Hloubětín, Velké Přílepy. Informace k náboru zde