TAEKWON-DO
Home / 2018 / Sekce informujeme / Nestárnoucí mistr Jedut
9.11.2018 / Seminář s Mistrem Jerzy Jedutem (VIII. dan)

Nestárnoucí mistr Jedut

Ten nadpis je populistický, já vím, ale…. S mistrem Jedutem jsem cvičil podruhé. Poprvé to bylo před dvanácti lety ve Znojmě, kam jsme jeli hlavně na Susku. Vetšina Sonkaláku, co tam jela, už dneska necvičí, jen Vláďa a Ondra vydrželi.

Suskova videa tehdy každý znal a chtěl vidět ty kopy. Tréninky se Suskou byly zajímavé, jeho nohy neuvěřitelné, ale v mých očích ho výrazně zastínil jeho učitel Jerzy Jedut. Nadšením, hloubkou pochopení taekwonda, zajímavostí i akčností tréninku.

Když mistr Jedut začal jezdit každoročně vést semináře jen kousíček od Prahy, těšil jsem se na další možnost pod ním cvičit, ale moje neschopnost se rozdvojit mi až doposud setkání s ním znemožnila. Tenhle rok to konečně vyšlo a já vám o tom něco málo napíšu.
Těšil jsem se na dobré tréninky, s trochou respektu z jejich objemu (dle plánu 3 tréninky za neděli) a taky s očekáváním, jestli mě to bude bavit tak jako před dvanácti lety. Za tu dobu jsem hodně nacvičil pod různými lidmi a bál jsem se, že už budu skeptičtější, budu koukat jinýma očima. Ale zbytečně.

Mistr přišel do tělocvičny, omluvil se, že přichází o hlas, protože hodně cestuje, ale že většinou mu stačí chvilka vedení tréninku a tělo se mu ozdraví. A bylo to tak. Začali jsme stručnou, téměř hodinovou rozcvičkou. Makání na naražeče, s odporem pásku, troška her. Makačka, zábava a přitom vysvětlení pohybu do matsogi do hloubky. Vysvětlení, že když se hraje hra, tak si máme vážně hrát. Pohyb do matsogi má krásný, když se na něj kouknete při ukazování, jeho trup se stále trochu naklání ve směru pohybu, takže vlastně kontrolovaně padá tam, kam chce, zatímco většinou nestíhající mlaďas chce všechno urvat rychlostí nohou a to nestačí. A tak Jedut vypadá, že je neuvěřitelně rychlý a on tomu jen neuvěřitelně rozumí. A s tím hraním, krom toho, že často mění pravidla, aby se lidi probudili, tak dával důraz na to, abychom si vážně hráli – vymýšleli strategie, vymýšleli jak se napálit, jak si přátelsky škodit. A byla to sranda a člověk pak zapomene, že nemůže a přitom stále tříbí bystrost a ta se hodí do života i do boje.

Mistr Jedut je člověk, který vychoval velké desítky medailistů z ME i MS ve dvacetitisícovém městečku. Jeho tréninky by se dali hodnotit jako sportovní, ale já v nich cítil velký přesah. Sám říkal, že si váží hlavně toho, že má v oddíle dost lidí, co cvičí déle, než 20 let. Necvičili jsme sebeobranu, ale při korekcích kopů (a že jich bylo dost i pro, dle mého názoru, nejlepšího kopáče v Sonkalu) bazíroval na tom, že mu jde o sílu. O sílu použitelnou i ve sportu, i při nemilé situaci na ulici. V tulech opravoval ne opomenuté poznámky v Encyklopedii, ale přirozenost pohybu, to co mu dávalo smysl z pohledu biomechaniky a vlastního, několik dekád, trvajícího cvičení. A za ty přesahy pro mě má právě ten titul „mistr“ smysl. Protože věřím, že do hloubky opraví jak závodníka ve vrcholné přípravě na Svět, tak i člověka, který cvičí poctivě, ale má (už? i?) jiné cíle, než závodní.

PS: Ještě jedna věc, která mě nadchla. Mistr Jedut nebyl jediný mistr v tělocvičně. Byl tam ještě mistr Kaňka, makal jako ostatní, potil se, hrál si, zkoušel, hecoval se, řekl svůj názor, ale pokorně cvičil a nebral pozornost. A to je taky myslím jeden z pravých významů slova mistr.
Tagy:

Komentáře (0)


TAEKWONDO
Kontakt: Ondřej Vrábel, tel.: 777-011-692, sonkal@taekwondo.cz
Adresa pro korespondenci: Taekwon-Do ITF Sonkal Praha z.s., Jiránkova 1137/1, 163 00 Praha 6,
Za finanční podpory
Hlavního města Prahy
Za finanční podpory
Ministerstva školství,
mládeže a tělovýchovy
Za finanční podpory
Městské části Praha 14